JAK ŠEL ŽIVOT - OSOBNÍ PŘÍBĚH

Lukáš Daniel, elektrický vozík, snížená hybnost a motorika rukou, levá je horší

*1991

Narodil jsem se a pocházím z Nového Město na Moravě, Žďáru nad Sázavou.

Spěchal jsem na svět a narodil jsem se v sedmém měsíci.

Od mala jsem postižený dětskou mozkovou obrnou.

V Žďáře jsem absolvoval základní školu.

Samozřejmě, že s ohledem na znevýhodnění a dobu, v níž jsem ji absolvoval, takzvanou speciální zvláštní školu..

Když mi bylo 13, zemřela mi maminka.

Doma jsem bydlel do 17 let.

Z rodinných a osobních důvodů jsem musel jít na Kociánku do Brna, kde jsem strávil 15 let.

Tam jsem také jsem vystudoval střední školu pro handicapované.

Ta má různé obory buď s výučním listem a nebo maturitní obor s maturitou.

Já jsem studoval můj první obor, který byl byla praktická škola dvouletá kde jsme se učili takové ty věci do domácnosti, jako je šití, vaření a tak dále.

Potom jsem studoval provozní služby, kde se jednalo vždy o jeden týden teorie a druhý týden praxe.

Na ní bylo učení se šití, praní, žehlení, vaření, uklízení a tak dále – jednalo se o dvouletý obor.

Snažil jsem se naučit a umět toho co nejvíce, abych mohl jednou něco dělat a k něčemu být.

Takže pak jsem pokračoval obchodní školou s výučním listem, kde jsem se učil účetnictví, ekonomiku, právo a tak dále.

Mezi dovednosti, které jsem se učil byl i košíkář, zpracovatel přírodních pletiv, tkalcovské práce a bižuterie.

Vše vždy v režimu týden teorie – týden praxe.

Od roku 2008 žiji v Brně, z toho jsem žil 15 let na Kociánce.

Moje záliby jsou cestování, občas kino, divadlo, bazén a rád jsem s přáteli.

Velmi mě baví a uspokojuje komunikovat s lidmi - je to pro mne způsob, jak se cítit a být součástí světa, společnosti.

Pracoval jsem již i v chráněné dílně pro handicapované, jako dělník, kdy mou náplní bylo přebírání šroubů.

Následně v jedné firmě, která po mně chtěla vyplňování tabulek v excelu – ostatně s tam se setkalo mnoho zdravotně znevýhodněných....

To co chci je, aby moje činnost měla smysl význam, výsledek, přínos a nikoli jen dělat něco pro dělání samotné, ale beze smyslu a využití.

Mám své sny.

Chci pracovat – užitečně pracovat a rád bych se dostal k moři.